Upírova neteř je vlčice 9.

10. února 2011 v 12:00 | Iwuushkaa |  Upírova neteř je vlčice
Další kapitola mojí povídky.


Svatba

"Julio, pozdravuj Jacoba." slyšela Julia v mysli od Embry.
"Embry tě pozdravuje." řekl Edward směrem k Jacobovi.

Julia nakrčila čumák a slabě zavrčela. Edward se jí nelíbil čím dál víc.


"Klid Julio." usmál se Jacob. "Tady Edward umí jen číst myšlenky." rozesmál se.
"Cože? Jen? Jak to?" štěkla Julia překvapeně a dívala se na Jacoba.
"Nikdo neví, jak to že to dokáže." pokrčil rameny Jacob, jakoby věděl, co měla Julia na mysli tím štěknutím. "Naše Nessie, tak něco umí, nelekni se." pronesl a dal Nessie blíž k Juliy.

Renesmee se jí dotkla a Julia uviděla scénky před pár okamžiky. Jak se ježí a vrčí na Edwarda. Julia sebou lehce cukla.

"Renesmee dokáže všem ukazovat svoje myšlenky, zážitky a tak. Tady Bella je štít, dokáže jím zaštítit hodně lidí i vlků, je to vozkoušený." smál se Jacob vesele. "Potom tvůj povedenej strejda Jasper dokáže ovládat a měnit emoce lidí a Alice dokáže vidět budoucnost. Trochu pošahaná rodina, ale zvykneš si." smál se Jacob.

Z domu se ozval smích. Všichni se otočili a uviděli nahoře v okně Emmetta.

"Pošahaná rodina, tos trefil." smál se Emmett a pak byla vidět ruka, jak mlátí Emmetta. "Rose, to bolí." dal před sebe ruce.
"Jak jsem řekl, pošahaná rodina. Rosalie mlátí Emmetta, Alice je blázen do nakupování a její nadšení částečně sdílí Rosalie, Jasper trochu samotář, Carlisle s Esme rodiče, tady Edward je čtenář všech, zato Bella je pro všechny tajemství a naše Nessie se všem otevře jako knížka." shrnul celou rodinu Jacob.
"Jo a ty tu famílii doplňuješ tím, že jim děláš hlídacího psa nebo domácího mazlíčka." pomyslela si Julia a Edward se začal smát.

Když se dosmál, přetlumočil Juliynu myšlenku a Bella s Nessie se taky rozesmály. Jacob se naštval.

"No promiň jako takovej titul si nezasloužím." otočil se s Renesmee zády k Juliy.
"Kdyby si nekecal." pomyslela si Julia a odfrkla si.
"Ráda bych tě viděla jako člověka. Mohla by ses přeměnit zpátky?" zeptala se Bella.

Julia přikývla hlavou, ale pak stočila pohled na Edwarda a pomyslela si, že potřebuje oblečení, do kterého by se mohla obléknout, pokud se má přeměnit. Edward to zavolal na Alici a ta za chvilku přinesla oblečení. Julia se celou dobu přemáhala, byl to hrozný smrad od upírů. Vzala si oblečení do tlamy a šla za dům, kde se přeměnila a převlékla. Přišla hned zpátky, na sobě o trochu větší kalhoty a košili.

"Děkuju moc." poděkovala Julia. "Jinak, já jsem Julia." usmála se a podala Edwardovi a Belle ruku.
"Ahoj Julio." přišel Jasper a objal ji.
"Ahoj strejdo." pronesla Julia trochu nervózně.

Jasper nad oslovením zvedl obočí, ale nekomentoval to, došlo mu, že má Julia pravdu. Byl rád, že jeho rodina úplně nevymřela. Julia se však necítila příjemně mezi tolika upíry, zvlášť když jim ještě úplně nedůvěřovala. Julia se s nimi trochu zapovídala, poznávali se navzájem. Julia pak později šla sama domů, nebo-li se přeměnila zpátky ve vlka a běžela domů. Rosalie chtěla oblečení od Juliy vyhodit, Jasper jí však oblečení vytrhl z rukou a schoval, kdyby se zase stavila.

Doma se vše točilo kolem svatby, která měla být už za pár dní. Julia by nejradši sama něco Giovanimu udělala, ale chtěla, aby máma zase byla šťastná. Neznámo jak se Cullenovi o svatbě dověděli a taky o její nesnášenlivosti ke Giovanimu. Julia by byla nejradši, kdyby jí na svatbu doprovodil Jasper Cullen, i když ho téměř neznala, důvěřovala mu a považovala ho za rodinu.

V den svatby byla Julia nervózní. Ani její bráška Jasper neměl veselý obličej. Julia navíc pomáhala matce se ustrojit do jejich šatů a pak s Cristin, která tam talé byla a půjčila jim kosmetičku, se samy oblékly do šatů pro družičku, i když to Julia dělala nerada. Jako by jí někdo nahoře vyslechl, přišel Jasper s Alicí a i celá rodina se podívat na obřad, který měl být u nich na zahradě.

"Ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi tady." objala Julia svého strejdu Jaspera.
"Z čeho si tak nervózní?" usmíval se. "Vždyť ty se nevdáváš."
"Ne, jen já se mám sama stát dcerou toho Itala, co si ze mě dělá služku." zavrčila Julia.

Pak se otočila a ztuhla.

"Dědo, babičko." rozeběhla se od Cullenů ke svým prarodičům. "Vždyť jste říkali, že nepřijedete." divila se.
"Víš, nakonec jsme přijeli, přece jen se vdává dcera." usmívala se babička.
"To je pravda." pousmála se Julia.

Pak přišel i Jasper a Julia odešla. Proběhla kolem Cullenových, kteří stáli v hloučku za židlemi a vběhla do domu do svého pokoje. Sundala ze sebe oblečení a přeměnila se ve vlka a hlasitě, bolestně zavyla.

"Julio, neplač." uslyšela v mysli klučičí hlas, byl to Seth. "Máma bude šťastná."
"Ale já budu nešťastná, kvůli tátovi." odpověděla mu. "Já tu nechci Giovaniho, vždyť sem nepatří."
"Přeměň se zpátky, obleč se a jdi mamce za družičku. Buď hodná dcerka a udělej mamce radost." domlouval ji Seth mile. "Uvidíš, jak bude ráda."
"Hm." broukla Julia. "Je tam někde Leah?"
"Není, před hodinou jí skončila hlídka, nejspíš spí." odpověděl Seth.
"Tak jí pak pozdravuj, ahoj." řekla Julia a začala se soustředit na přeměnu zpátky.

Byla rozrušená, takže jí to nešlo. Začala trochu zmatkovat, i štěkla a Seth už taky nikde nebyl. Potom ještě dvakrát štěkla, přes záclonu uviděla Jacoba a Jaspera Cullena, jak se rozhlíží. Julia čumákem odhrnula záclonu a znovu štěkla.

"Kde furt ten pes štěká?" slyšela naštvanýho Giovaniho.

Dupal po schodech a otevřel dveře do vedlejšího pokoje. Julia byla zmatená, když uslyšela klapnutí dveří, spojovacími dveřmi vběhla k bráškovi. Giovani teď otevřel k ní.

"Tak jsem blbej nebo mám halucinace." brumlal naštvaně.
"Koho hledáte?" uslyšela Jacoba.
"Štěká tu pes a jasně jsem Juliy a Jasperovi zakázal mít v domě psa." odsekl Giovani.
"Ten štěkal ale jinde." slyšela odpovědět svého předka.
"Nejspíš jo." znovu odsekl Giovani a oddupal po schodech dolů. "Ani na vlastní svatbě nemám klid." bručel ještě.
"Julio? Julio." lehce zavolal Jasper C.

Julia se vrátila k sobě a packou zaškrábala na dveře. Ty se otevřely a v nich stál Jasper s Jacobem.

"Co tu blbneš?" zeptal se Jake.
"Je zmatená a rozrušená." poznamenal Jasper a přivolal jí klid.

Na Juliu to začalo téměř okamžitě působit a za chvilku se přeměnila zpátky. Stačila se rukama zakrýt, kluci se hned k ní otočily zády.

"Díky." poděkovala a oblékla se. "Měla jsem to s chlupem, Giovani mě málem chytl." Julia se kartáčem projela vlasy, měla je jen vyžehlené, žádný účes nechtěla.
"Nemáš zač." řekl Jasper. "Už jsi v pohodě?" zeptal se, nabídl Julie rámě, ona se do něj zavěsila a i s Jacobem šli zpátky dolů.
"Nikdy nebudu, dokud tu bude Giovani. Jaku, jak to že nikdo není na hlídce?" zeptala se.
"Jak už ve Forks nejsou Cullenovi, je zbytečné tam hlídat, i když občas hlídka je." odpověděl jí Jake.

Došli dolů, kluci si šli sednout na židle a Julia se přemístila ke Cristin.

"Kde si byla?" ptala se. "Zdržuješ." usmála se.
"V pokoji." odpověděla Julia.
"Koukej, půjdeme první k reverendovi, trochu se uhneme, přijde Jasper, pak Giovani a nakonec tvoje máma vedená tvým dědou." vysvětlila Cristin.
"Ok, mně je to jedno." Julia se mračila.

Vzpomínala na tátu, jak asi vypadala svatba jejích rodičů. Tam rozhodně nebyl žádný Giovani. Asi za tři minuty už holky a pár vteřin na to Jasper šli k reverendovi, stoupli si na bok a přišel Giovani. Julia se upřeně dívala Jasperovi do očí, on jí také. Ani jeden se neusmíval. Když přišla Nayeli a její tatínek, ani koutek nezvedli.

"Usměj se, vypadáš jako na funusu." drbla do ní Cristin.
"Ne, to je ještě mnohem horší." zašeptala nazpátek Julia.

Reverend začal říkat svou obvyklou řeč, Julia poslouchala jen na půl ucha. Všichni sledovali budoucí novomanžele vepředu.

"Ano." uslyšela Julia Giovaniho.

Podívala se po bráchovi. Ten si držel palce a rty naznačoval nesmí. Julia si v duchu taky říkala, že se to nestane.

"Ano." usmála se máma.

Julia s Jasperem se zamračili snad ještě víc než předtím a otočili jinam.

"Jednou Whitlock, navždy Whitlock."

Jakoby slyšela Julia zezadu. Připadalo jí to jako šumění stromů, ale trochu v tom slyšela i otcův tón hlasu. Otočila se tím směrem, stejně jako oba Jasperové, jenže tam nikdo nestál. Všichni tři se na sebe nechápavě dívali, Juliyn bráška jen na ni.

Nikdo totiž netušil, že i když existujou upíři a vlkodlaci, že existují i duchové mrtvých, jenže je nikdo nevidí a neslyší, leda by dostal výjimku. Tu větu totiž pronesl Juliyn otec, který dostal povolení od nejvyššího jít se na tuhle svatbu podívat.

Julia se ještě chvilinku otáčela a pozorovala okolí, ale nic nespatřila. Hned na to začali všichni tleskat a vstávat. Cristin už stála u novomanželů a gratulovala jim. Julia mámě a svému novému otčímovi poblahopřála, i když bez úsměvu, stejně jako Jasper. Cullenovi poblahopřát nepřišli a nikdo si toho ani nevšiml.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 thereskaaaaa thereskaaaaa | Web | 10. února 2011 v 16:56 | Reagovat

Ale notak.. to nemohl na Giovaniho spadnout třeba klavír?! :D

2 Iwuushkaa Iwuushkaa | E-mail | Web | 10. února 2011 v 17:17 | Reagovat

[1]: A nevíš jakej, když u Whitlocků žádnej není? :-D

3 thereskaaaaa thereskaaaaa | Web | 11. února 2011 v 21:01 | Reagovat

[2]: Prostě by spadnul z nebe ne? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama