close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Upírova neteř je vlčice 1.

1. ledna 2011 v 12:00 | Iwuushkaa |  Upírova neteř je vlčice
Ták Je tu první kapitola mojí nové povídky, u které jste hlasovali pro název Doufám, že se vám první kapitola bude líbit, prosím o komentář


Začátek příběhu

Whitlock. Jasper Whitlock. Tak se jmenoval muž, který si vzal za manželku Nayeli Enemy v září 1988. Na tom by nebylo nic divného, jenže Jasper byl běloch a Nayeli byla Indiánka z rodu Quiletů pocházejíc z La Push. Přestěhovali se pár kilometrů za hranice v Kanadě na Vancouverův ostrov do malého městečka Colwood, kde si postavili dům. Jasper pracoval v lese se dřevem, Nayeli pracovala jako překladatelka.

Půl roku na to Nayeli otěhotněla a v listopadu 1989 se jim narodila dcerka Julia Whitlock. Pár let na to, v červnu 1994, se jim narodil syn Jasper. Whitlockovi byla šťastná rodina, žili na okraji města, vedlo se jim dobře, mohli si dopřát snad cokoliv. Jenže štěstí bývá vrtkavé, v roce 2004 v únoru zemřel Jasper Whitlock starší, Juliin a Jasperův otec. Julia měla necelých 15 let, Jasper jen 10. Oba dva se z toho dlouho vzpamatovávali. Rok po smrti si Nayeli našla přítele, byl to Francouz a jmenoval se Giovani Renoir. Julia ho neměla ráda, byl povrchní, děti moc nemusel a občas jí silně lezl na nervy, muselo být vždy po jeho, ale jejich matku miloval. Jaspera nutil říkat mu papa, ten nevěděl, co to je, ptal se proto Julie. Ta mu řekla, že je to sice otec, ale že mu tak nemusí říkat, když nechce, což Jasper opravdu nechtěl. Když byly prázdniny v roce 2005, Giovani vypakoval Jaspera i Juliu do La Push na prázdniny k babičce a dědečkovi. Od toho okamžiku se odvíjí náš příběh Juliy Whitlock.

"Julio." objal ji její dědeček.
"Dědo, tolik se mi stýskalo." usmála se smutně.

Babička se vítala s malým Jasperem.

"Dědo, ani nevíš, jaký to u nás je." povzdechla si. "Giovani je strašnej."
"Co zase dělá?" zeptal se.

Nayelini rodiče nebyli nadšení, když se dozvěděli, s kým jejich dcera začala randit.

"Já jsem třeba u sebe v pokoji a zničehonic mi vletí do pokoje, začne po mně hulákat, co se válím, že mám udělat to, to a to. Vytáhne mě za triko na chodbu a ať začnu makat. Sám si jde dřepnout k televizi." stěžovala si Julia.
"A co na to Nayeli?" zeptal se.
"Ta není doma, když začne Giovani vyvádět a když si pak stěžuju, tak Giovani všechno popře." podívala se na zem.

Jasper s babičkou odnášeli zavazadla do domu. Do La Push je přivezl nějaký mladý Indián.

Zvláštní bylo, že Jasper byl snědý jako Indián a měl po otci blonďaté vlasy. Julia byla po otci bílá, ale vlasy měla po matce, černé.

"Jenže naštěstí udělám jednu věc trochu, nejlíp když uklízím v obýváku, to tam začnu i vysávat, Giovani řve, že ho ruším, tak jdu zpátky do pokoje." usmála se.
"Pojď, budeš tu s námi na celé prázdniny, uvidíš, jak si s Jasperem odpočinete." pohladil ji děda po vlasech a dovedl do domu.

V kuchyni už seděla Leah Clearwater, Juliyna místní kamarádka.

"Leah!" vykřikla překvapeně Julia a už se objímaly. "Co tu děláš?" divila se.
"Čekám na tebe." rozesmála se.
"Tak to je super, že jsi tu." usmívala se Julia.
"Pojď, musím ti to tu ukázat." táhla ji Leah ven.
"To teda prr, holky." smála se babička. "Prvně aspoň najíst, musíte být hladoví všichni tři."
"Jo, já jsem." přihlásil se o svoje práva Jasper.
"Když chvilku vydržíte, něco vám rychle přichystám." mrkla na ně babička.
"Dobře, jdeme si teda aspoň vybalit." přikývla Julia a táhla Leah do jejího pokojíčku.

Společně začaly vybalovat oblečení, bylo ho docela hodně. Pak se najedli a všichni tři šli ven. Jasper potkal Setha Clearwatera, mladšího bráchu Leah a šli za dalšíma mladšíma klukama. Julia s Leah prošly La Push a zamířily k moři. Mezitím si povídaly, co je u nich nového. Leah si stěžovala na kluky, že dřív se s nima trochu bavila, teď ji téměř ignorují. Julia pro změnu si stěžovala na Giovaniho. Prokecaly spolu až do večera. Když byla tma, sešli se všichni mladí i staří u ohně, byl první prázdninový den a tak oslavovali. Julia nestačila koukat. Všichni kluci vyrosti a zesilněli, vypadali fakt sexy. Ti starší vykládali mladším příběhy o vlcích, hodně z nich si myslelo, že to jsou jen báchorky či pohádky, stějně tak i Julia s Jasperem, pár z nich však vědělo, že je to vše pravda. Pozdě v noci se pak rozešli do domů a šli spát.

Julia bývala s Leah nebo s Jasperem či Jacobem. Byla šťastná, zapomněla na Giovaniho, nemyslela na otce. Užívala si prázdnin a svých přátel, i když vypadala jako albín mezi snědými, nikdo se jí nesmál, že není snědá, brali to jako samozřejmost. Juliy ale přišlo divné, že se pár kluků, sdružuje jen spolu a chovají se zvláštně. Ptala se Jacoba, ten jí akorát řekl, že jsou blázni a dál se o tom nebavili. Také se doslechla o Belle Swan a nějakých Cullenových, ale jen lehce okrajově, takže to neřešila. Prázdniny si do sytosti užila, vůbec se jí nechtělo zpátky domů, kde strašil Giovani, ale musela, stejně tak i Jasper. Těžce se loučila s La Push, prarodiči a svými přáteli. Na autobus je znovu vezl ten mladý Indián, přes prázdniny se dozvěděla, že se jmenuje Sam Uley.

Když dojeli domů, maminka se s nima vřele vítala, za to Giovani se na ně až protivně díval. Julia si z toho nic nedělala, byla zvyklá, ale Jaspera to trochu mrzelo, myslel si, že když se neuvidí, že je bude mít Giovani radši než předtím, ale mýlil se.

A potom nastoupili do školy, Julia šla do jedenáctého ročníku (u nás je to prvák na střední), Jasper nastupoval do pátého. Naštěstí tu asi polovina studentů byla známých, takže se nemusela nějak seznamovat. Naštěstí tu byla i její kamarádka Cristin.

Během tohoto roku se Julia dokázala zviditelnit, studenti ji zdravili snad všichni, u učitelů byla oblíbená, učení jí šlo a byla bez problémů, takže když se na konci školního roku volila nová prezidentka studentské rady, vyhrála jednoznačně Julia. Byla překvapená, stalo se to teprve podruhé, co se prezidentkou stala tak mladá dívka. Samozřejmě že Julia měla radost, kdo by neměl. Jako prezidentka ale měla určité povinnosti, který jí vysvětlil prezident rady.

Začaly prázdniny a Julia s Jasperem jako každý rok se sbalili a odjeli k babičce a dědečkovi do La Push. Těšila se na své indiánské přátele, jenže když dorazila, nikdo nikde. Leah ani Jacob nebyli k nalezení, až druhý den se potkala s Leah, která se s ní pozdravila, zeptala se, jak se má a to bylo všechno, někam pospíchala. Jacoba nepotkala vůbec a ostatní viděla letmo. Byla z toho zklamaná, Jasper měl štěstí, že ti menší si s ním hráli. Julia jako každý den dopoledne zavítala k moři. I když voda nebyla nejteplejší, brozdala se jí. Zanedlouho ji ale vyrušil hlas.

"Julio, ahoj." usmívala se Leah.
"Ahoj." pozdravila Julia smutně. "Kde se tady bereš?" zeptala se.
"Já tu v La Push bydlím." odpověděla vesele Leah. "Co tak smutně?" vyptávala se.
"Ty se ptáš?" vyjekla nevěřícně Julia. "Tak já jako každej rok přijedu na prázdniny za tebou, Sethem a Jacobem a ani jeden z vás si mě nevšímáte. To jsem vám něco udělala či co? To jste rovnou mohli zavolat, ať nejezdím, to se radši nudou ukoušu s Giovanim." vytočila se.
"Promiň, nastala špatná situace, omlouvám se a nejen já." snažila se být Leah v klidu.
"Aha a co to je za situaci?" zeptala se podrážděně Julia.
"Bohužel ti ji nesmím říct." odpověděla Leah.
"Si ji nech pro sebe." odsekla Julia a odešla z pláže a od Leah.

Ta zůstala jak solný sloup stát a jen se koukala na Juliyna záda, která mizela směrem k domu.

Štvalo jí, že se všichni v jejím věku schovávají kdoví kde. Někde zaslechla, že mladá Swan a s jedním od Cullenů chystají v srpnu svatbu. Paní Clearwater s panem Blackem a Sethem byli pozvaní, šli tam. Julia toho měla dost, takže po třech týdnech se sbalila a odjela zpátky domů, i když jí to bylo trochu líto vůči prarodičům. Naštěstí byla doma Cristin, takže spolu chodily ven a povídaly si. Trochu už plánovaly do školního roku, přece jen Julia jako prezidentka a musí obstát. Dokonce byly i nakupovat, musí vypadat krásně, když prezentuje a všichni ji znají.

Jasper u babičky zůstal až do konce prázdnin, maminka s Juliou pro něj jely. Julia vyzvídala, co se tam odehrálo, když tam nebyla, jenže nic moc nevěděl, prý svatba u Cullenů dopadla dobře a byla krásná. Ale prý Jacoba vůbec neviděl, což Juliy přišlo trochu divné. Ale nějak to neřešila a chystala se do školy, na první školní den, měla totiž mít uvítací řeč pro studenty.

Prvního září Juliu i Jaspera jejich matka odvezla do školy. Julia byla trochu nervózní, přeci jen nikdy před tolika lidma nevystupovala. Neustále si četla svůj proslov, aby se někde nezasekla. U školy mámě zamávala, když odjížděla, zhluboka se nadechla a vyrazila do auly, kde se mělo konat zahájení roku. V aule ji všichni zdravili, i prváci věděli, kdo to je. Julia si šla sednout na jeviště k učitelům a místoprezidentovi Sidneymu studentské rady. Pozdravila se s nimi, se Sidneym prohodila pár slov i úsměvů a pak pan ředitel přišel k řečnickému pultíku a začal mluvit. Ani ne do dvou minut už předával slovo Juliy. Ta vstala, nadechla se a vyměnila se s ředitelem.

"Dobré ráno." pozdravila nervózně. "Vážení páni profesoři." otočila se na ně a věnovala jim úsměv. "Milí spolužáci." i jim věnovala jeden úsměv a nervozita z ní opadla. "Dovolte mi, abych vás, stejně jako pan ředitel, uvítala v novém školním roce." zjistila, že papír nepotřebuje, takže ho složila a strčila do kapsy. "Především tu vítám první ročník, jste tu poprvé, doufám, a nejen já, že se vám tady ve škole bude líbit. Kdybyste potřebovali pomoc, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme, protože i my tady byli jako nováčci a všechno jsme hned nevěděli." další úsměv a menší pomlka. "Dále vítám i vás ostatní, se kterými se známe a maturitnímu ročníku přeju, aby všichni uspěli u maturity a dostali se na vysněnou vysokou školu." další lehká pauza. "Takže, vítejte ve školním roce 2006 - 2007." usmála se zářivým úsměvem a všichni jí začali tleskat a vstávat.

Ještě jim zamávala a šla si sednout. Opět se o slovo přihlásil ředitel.

"Tak a nyní se rozejdeme do tříd a třídní vám řeknou, co jak bude." dodal a studenti se zvedali a začali rozcházet do tříd.

"Skvělej proslov." přikývl uznale Sidney.
"Díky." usmála se Julia. "Sice ten původní zněl jinak, ale není nad improvizaci." rozesmála se.

Sidney Teamo byl student třetího ročníku. Už v loňském roce byl místoprezident, ale chtěl být prezidentem, jenže mu to vyfoukla Julia.

Julia šla do svojí třídy, cestou pozdravila snad všechny studenty, dokonce slyšela pár děvčat, jak říkají, že ona je skoro jako hollywoodská stár. Tomu se musela zasmát. Došla do třídy a sedla si na svoje obvyklé místo vedle Cristin.

"Z tebe jednou něco bude." zahihňala se. "Ten proslov zvedl ze židlí všechny, maj tě rádi." drbla do Juliy.
"Dík." usmála se. "Snažím se moje ovečky zaujmout." rozesmála se Julia.
"Ty seš taky ovečka." smála se i Cristin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 thereskaaaaa thereskaaaaa | Web | 1. ledna 2011 v 15:37 | Reagovat

Bééé, ovečka :)) Vypadá to dobře!

2 Iwuushkaa Iwuushkaa | E-mail | Web | 1. ledna 2011 v 17:30 | Reagovat

[1]: Já si taky myslim, že jo :-D

3 moira moira | Web | 1. ledna 2011 v 17:53 | Reagovat

tak uvidíme, co se z toho vyklube.. :D zatím to nezačíná nejhůř.. xD

4 *Green♥Charlotte* *Green♥Charlotte* | Web | 1. ledna 2011 v 18:07 | Reagovat

páne jo, krásně napsané, už delší dobu čtu na tvém blogu, no delší dobu, to se nedá říct, asi tak 2 týdny a četla jsem strašně ráda Afrodité, kterou jsem si od první kapči zamilovala a chtěla jsem se zeptat jestli nespřátelíš, děkuju za odpověď, jestli tedy nějaká bude :-)

5 Iwuushkaa Iwuushkaa | E-mail | Web | 2. ledna 2011 v 0:45 | Reagovat

[3]: Tu poslední větu "zatím to nezačíná nejhůř" mám brát jako kompliment nebo urážku? :-D

[4]: Jejda, díky moc :-) Jj Afrodité jsem taky měla ráda no :-)

6 moira moira | Web | 2. ledna 2011 v 15:10 | Reagovat

[5]: ber to jako varování, ať nesklouzneš do průměru... :D

7 Lexi Lexi | Web | 1. dubna 2011 v 23:57 | Reagovat

pěkný :-) koukám, že se tady asi všechny povídky točí hlavně kolem twilight ;D

8 Iwuushkaa Iwuushkaa | E-mail | Web | 2. dubna 2011 v 10:55 | Reagovat

[7]: Jo, hlavní tématika jsou vlci a upíři, ale Cullenovi jsou tam jako doplněk spíš... Takové jakoby zátiší :-D

9 Terulka Terulka | 22. ledna 2012 v 19:55 | Reagovat

Před chvlinkou jsem náhodou našla tvuj blog. Ze zvědavosti jsem ho rozklikla a sem moc ráda že sem to udělala. Jako první, podle názvu, mě zaujala právě tato povídka. Sem zvědavá jak to bude dál :-D, tak já jdu číst ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama