Afrodité, sestra Carlisleova 31.

31. srpna 2010 v 9:00 | Iwuushkaa | Afrodité, sestra Carlisleova

Ták, tohle je poslední prázdninová kapitola Nezoufejte, Afrodité tu bude stále s vámi i ve školním roce

U všech zkoušek jsi obstála, Afrodité

"Suprový. Rodina, můj přítel." pohladila jsem medailonek. "Tohle mi dal." ukázala jsem mu svůj medailonek a otevřela, aby viděl fotku.

"To je ten tvůj?" zeptal se Lucas.

"Ano, Kellan Volturi." usmála jsem se a medailonek zaklapla. "Ty máš přítelkyni?" ptala jsem se.

"Nemám, holky jsou poslední dobou divné." odpověděl mi a uchechtl se.

"Ti teda pěkně děkuju." ušklíbla jsem se a šla s kufry do pokoje na koleji.

Lucas šel za mnou.

"A co, jak se připravuješ na svoje první zkoušky?" zeptala jsem se ho, seděl na posteli.

"Jo, už jsem se učil, kupodivu si to pamatuju." usmál se.

"Upíři si hodně pamatují." poučila jsem ho.

"To jo, to máš pravdu." souhlasil se mnou.

Potom se zvedl, pozdravil a odešel. Já si vybalila kufry a dala si učení na hromadu, začala jsem přebírat zápisy z přednášek a vybírala, co budu potřebovat a co ne. Potom jsem si to začala pročítat, pamatovala jsem si to, jen si to obnovuju.

Další asi 4 týdny do zkoušek jsem se poctivě učila, chtěla jsem mít dobré známky. Kellan mi už napsal, jeli do Číny a Indie, nějací upíři tam řádili a zabíjeli lidi pro zábavu, což u těhle dvou zemí moc nevadilo, ale přece už to bylo dost nápadné. Kellana málem zranili, vrhli se na něj tři upíři, ale naštěstí Volturijští včas pomohli. Zkoušky dopadly i po tomhle menším stresu velmi dobře, Kellan byl rád, už zbývá jen pár měsíců a už budu s ním, rodina byla šťastná, že budu opět učitelka. Tenhle semestr byl opakovací, tudíž pro mě snad nejlehčí.

V červnu při skládání závěrečných zkoušek jsem prý excelovala, učitelé přímo koukali, co umím. Na promoci byla opět celá moje rodina, dokonce Aro, Marcus a Caius přiletěli s Kellanem se na mě podívat. Při přebírání diplomu jsem viděla všchny upíry se usmívat, i Lucas tu byl. On všechny zkoušky taky složil bravurně, prý nejlépe z ročníku a vůbec jsem se nedivila. Když jsme mohli k rodinám, vrhla jsem se Kellanovi kolem krku a začala ho líbat.

"Hele vy dva, my tu jsme taky." rušil nás Emm.

"No jo." zabrblal Kellan a pustil mě z náruče.

Všichni mi pogratulovali, i Volturiovi, dokonce přišel i Lucas, představila jsem ho rodině.

"Je tu suprovej obchoďák, jdeme na nákupy, jo?" navrhovala Alice a Rose nadšeně přikyvovala.

"Jdete všichni?" ptala jsem se.

"My letíme zase zpátky, za pár dní přiletíš k nám, jo?" odpověděl mi Kellan a políbil.

"Nemůžeš tu pár dní zůstat? Prosím, Aro." nahodila jsem štěněčí pohled a prosila.

Aro si povzdechl, podíval se po bratrech a potom promluvil.

"Že jsi to ty, tak ti ho tu týden necháme. Ale jen týden, víš, že ho potřebujeme."

"Děkuju Aro." objala jsem ho. "Hele, stejně potom letíme k vám, takže možná přiletíme dřív."

"Takže my se loučíme." řekl Marcus a začal se loučit.

Bratři se rozloučili a odjeli. Celá rodina i s Kellanem odjeli do obchodů nakupovat, já si šla mezitím sbalit věci.

Zbývalo mi pár kousků šatstva, když ke mně přišel Lucas.

"Ahoj." pozdravil a sedl si na postel.

"Ahoj Lucasi." usmála jsem se. "Ty si nebalíš?"

"Já už mám sbaleno, ale máti pro mě má přijet autem a má zpoždění." odpověděl mi. "Zajímá mě jedna věc, jestli se teda můžu zeptat." díval se na mě zvědavě.

"Ptej se." vybídla jsem ho.

"Jak ty, vegetariánka, ses seznámila a dala dohromady s Kellanem, s Volturim?" zeptal se.

"Víš." uchichtla jsem se a sedla si na postel. "Když jsme se potkali poprví, nevěděli jsme, kdo je kdo..." začala jsem vyprávět náš příběh, jak jsme se potkali, několikrát porvali, dali dohromady a to nedorozumění se Zorou.

"Páni, složitá láska." uznal Lucas.

"To ano, a přesto Kellana miluju." usmála jsem se, zvedla a dál dobalovala kufr.

Lucas se zvedl a šel ke mně.

"Co děláš?" ptala jsem se a cítila k němu něco, co mě přitahuje.

"Si krásná, Afrodité." usmál se a objal mě.

"Nejsi první, co mi to říká." odpověděla jsem.

Skláněl se ke mně, že mne políbí, ale uhnula jsem a vrazila mu facku, celá naštvaná, co si to dovoluje.

"Jasně jsem ti řekla, že miluju Kellana." vykroutila jsem se z jeho objetí a udělala pár kroků dozadu, kde jsem do někoho narazila.

"Neruším?" zavrčel Kellan. "Co tu nacvičuješ, frajere?" vyjel Kellan a obtočil ruku kolem mě.

"Moment." zastavila jsem ho. "Ty máš schopnost." ukázala jsem na Lucase. "Žádnej tlak od tebe necítím, tak jako před chvilkou." poznamenala jsem.

"Jo, přesně. Mám schopnost rozpoznat vážnou lásku od té falešné. Kdo to nemyslí vážně, neodolá mi a začne si se mnou, ale Afrodité tě, Kellane, opravdu miluje, to se mi stalo teprve po třetí, že mi nějaká slečna nepodlehla." vysvětloval nám usměvavě.

"Promiň za tu facku, ale zasloužil sis jí." smála jsem se. "Neměl si mě testovat."

"Beru to." zvedl ruce. "Ale už půjdu." řekl Lucas. "Ahoj, rád jsem tě poznal." objal mě. "Tebe taky, Kellane." potřásl si s ním rukou a odešel z pokoje.

"Co tu chtěl?" ptal se zmateně Kellan.

"Ještě jsme si chvíli pokecali." usmála jsem se.

"A proč tě chtěl líbat?"

"To nevím, o co mu šlo, ale já jsem jen tvoje, vždy to víš." políbila jsem Kellana.

"Já vím." objal mě. "Mám pro tebe dárek." podal mi zabalenou krabici.

Vzala jsem si ji a sedla na postel. Roztrhla jsem nedočkavě papír a uviděla obrázek mobilu na krabici.

"Ty jsi mi koupil telefon?" zeptala jsem se překvapeně.

"Ano, s vysouvací klávesnicí na boku." odpověděl a já otevřela krabici a vzala mobil do ruky.

"Páni, ten je hezkej, díky zlato." objala jsem ho a políbila.

"No jo, když jsem ti mobil utopil." rozesmál se.

"Co ti na ten tvůj řekl Aro?" zeptala jsem se.

"Povzdechl si a dal mi novej s tím, že tenhle se zakazuje koupat." odpověděl mi se smíchem.

Rychle jsem dobalila kufr a šli jsme do auta. Rodina už na nás čekala, já si vzala nový mobil k sobě, ale nebyl nabitý, takže jsem měla smůlu. Nasedli jsme a jeli domů.

"Na prázdniny k nám přijede Jacob." řekl Kellan od volantu. "Bude tu jeden měsíc a ten druhý jede Nessie k němu."

"Fakt? To koukám, že to Edward dovolil." odpověděla jsem překvapeně.

"Bella ho musela dost přesvědčovat." rozesmál se znovu Kellan.

"Jo, to věřim." usmála jsem se. "Jak to teďka bude s námi?" nakousla jsem opatrně.

Kellan prudce zabrzdil, ještě že nikdo za námi nejel, jinak by do nás naboural.

"Jak to myslíš?" zeptal se vážně, až mu přeskočil hlas.

"No jestli se k tobě mám stěhovat úplně nebo ne. Co sis myslel?" zeptala jsem se.

Kellan si oddechnul a políbil mne.

"Vystrašila si mě." rozesmál se. "Myslel jsem, že se chceš rozejít, když ses ptala tak vážně."

"Blázne, víš, že tě miluju." políbila jsem ho.

"Vím." usmál se a taky mě políbil.

Potom se rozjel a snažil se dohonit ostatní.

"Omlouvám se, že jsem to řekla tak divně." omluvila jsem se ."Vyjádřila jsem se blbě."

"Já jsem to špatně pochopil." chytl mě za ruku.

Dala jsem mu pusu na tvář a dál jsme se řítili po silnici domů. Nedohnali jsme je, doma se tedy divili, kde jsme tak dlouho. Nic jsme neřekli, jen pokrčili rameny. Bylo pozdě, vybalila jsem si a zapojila si můj nový mobil. Vysprchovala jsem se a lehla si za Kellanem do postele.

"Miláčku." objal mě. "Co budeme dělat?" ptal se.

"Odpočívat." usmála jsem se.

Kellan si vzal notebook a pustil romantický film. Dívali jsme se oba dva. Celou noc jsme sledovali filmy, až ráno jsme vylzeli. Zrovna přijela Nessie s Jacobem.

"Ahoj." přivítala jsem ho. "Jak se vede?"

"Dobře a s Nessie ještě líp." usmíval se šťastně.

Nechali jsme je s Kellanem na pokoji, šli jsme ven do lesa se proběhnout. Co jsem však netušila, bylo to, že Emmett s Jacobem budou pořádat bitky a Kellan se k nim ochotně přidá. Celý den se pak mlátili na zahradě a já s Nessie jsme hrály nějaké hry na playstationu, jinak bychom se nudou kopaly do zadku, jak se říká. Až když byla tma a Jacob byl unavený, teprve toho nechali. Emmett šel za Rose, ale to ho vykopla, trucovala. To já ke Kellanovi byla milejší, normálně jsem se s ním bavila.

Další den se to ale opakovalo. Dopoledne jsme se s Nessie zabavily vařením oběda pro Jakea, ale odpoledne jsme znuděně koukaly na televizi. V tom mě něco napadlo, tak jsem běžela do pokoje pro papír a propisky. Ale nebudeme hrát piškvorky, to fakt ne. Přiběhla jsem zpátky za Renesmee a začala psát na papír.

"Mám nápad. Obě dvě nás nebaví tu jen tak čučet do blba, co kdybychom tu zábavu klukům přetrhly?"

"To by mě zajímalo, jak jim to chceš přetrhnout?" odepsala mi Nessie.

"Jestli s tím jejich bojováním budou pokračovat i zítra odpoledne, tak by si někam jako šla a zničehonic by si omdlela. Já bych k tobě přiskočila a začala tě oživovat. To by kluci zpozorovali a Jacob by ti dal umělé dýchání a ty by si "obživla" a dělala by si slabou a unavenou, aby se o tebe musel starat. Já bych si odtáhla Kellana a Emmett by šel za Rose." vysvětlila jsem jí můj lstivý plán na ty tři.

"Souhlasím." odepsala mi a plácly jsme si.