28. července 2010 v 9:00 | Iwuushkaa
|
Tak už jsem doma zpátky z kempu Řeknu vám, že se mi tam hodně líbilo, akorát ti smradi malý neposlouchali a mlátili mě po zadku, a shodila jsem tam kilo a půl, ty jídla byla dost hnusná Ještě že tam byli dorostenci, s pár jsem se skámošila a dost jsme spolu kecali Přináším vám 14. kapitolu Snad se taky bude líbit, stejně jako předchozí Přeju příjemné počteníčko a komentujte A možná by se hodilo upozornění 15+ Ke konci uvidíte
Nepovedené rande a překvapení na lovu
"Máš čas? Rád bych ti něco ukázal." řekl, když nastartoval auto a rozjel se.
"Jo, mám čas." usmála jsem se na něj.
Chvíli jsme někam jeli, dokonce i lesem. Dojeli jsme na parkoviště v lese, kde byly vidět hvězdy na obloze.
"Tohle je moje oblíbené místo." promluvil tiše Russell. "Je to romantika." vzhlídl k hvězdám.
"Je to tu krásné." souhlasila jsem s Russem.
On mi položil ruku na moje stehno a pomalu sunul nahoru.
"Co to děláš?" vyjekla jsem překvapeně.
"Neříkej, že nevíš, co chci." usmál se hrozivě.
"Nejsem lehká holka." odpověděla jsem mu.
"Ale mně košem nedáš, že ne?" sunul ruku stále po noze nahoru.
"Russelle, nech mě být." shodila jsem jeho ruku ze svojí nohy.
"Ani omylem." chytl mě za prso a začal mačkat.
Jednu jsem mu dala pěstí rovnou do oka a utekla z auta pryč někam do lesa. Ještě že svítil měsíc a já věděla, kde jsem, takže jsem Russellovo volání, ať neblbnu a vrátím se do auta, ignorovala a rozeběhla se rovnou domů. Všichni koukali, že jsem domů přiběhla tak rozčílená.
"Co se stalo?" zeptala se Rosalie.
"Russel si chtěl s Af nejen užít kina." oznámil Edward. "Alice to viděla." oznámil dál.
"Přesně, to prase mě snad chtělo znásilnit, ale dala jsem mu jednu pěstí a docela hodně, takže pár dní bude mít ozdobu." smála jsem se.
"Jo, ještě běhá kolem parkoviště a volá tě." smála se Alice. "Ten bude v pondělí vypadat krásně." přikyvovala hlavou.
A opravdu. V pondělí, když jsem seděla u stolu při obědě, slyšeli jsme, jak Russell něco vypravuje o randeti. Vstala jsem, že si dojdu ještě pro něco k pultu a šla kolem stolu Russe, kde seděl ještě s přáteli.
"No a nějakej týpek začal do nás něco valit, nejspíš chtěl Afroditu, tak jsem se s ním začal rvát. Já jeho zmlátil do krve, on mi dal jen pěstí do oka." vyprávěl kamarádům.
Ani jsem nedošla k pultu s jídlem. Zastavila jsem se nad Russellem a usmála se.
"Ale broučku, proč neřekneš, jak doopravdy to bylo?" zeptala jsem se ho. "Že si mě začal ohrabávat, mně se to nelíbilo, a tak jsem ti jednu natáhla a utekla z auta pryč."
Všichni seděli mlčky a překvapeni, než se trochu vzpamatovali a začali se smát.
"A tohle máš za lhaní." natáhla jsem mu facku až to dost plesklo a odešla jsem zpátky k rodině.
"Hezky teto." plácl si se mnou Emmett.
"Nemá lhát." rozesmála jsem se vesele.
Ještě chvíli jsme se bavili na Russellův účet a pak změnili téma hovoru.
Emmett si z Russe dělal srandu celý týden, kdykoliv ho potkal.
Bylo fajn hrát si na středoškoláka, i když na Jasperovi bylo vidět, že jeho to nebaví, že to dělá jen kvůli Alici, že proto se tak přemáhá. Třeťák i čtvrťák kupodivu uběhl rychle a my měli, tedy jen my tři, Rose, Emm a já, po maturitě a vybírali jsme si vysokou. Já přemýšlela o rozšíření aprobace učitelky, ale učit se mi znovu moc nechtělo, takže jsem se rozhodla, že půjdu na vejšku architektury, budu pomáhat Esmé. Rosalie s Emmettem chtěli jít na nějakou sportovní, ale jelikož se pohádali kvůli nějaké blbosti, šla Rose se mnou na architekturu, aby potrestala Emmetta, což se jí podařilo. Prázdniny jsme si užili, já s Jasperem a Alicí jsme běhali po celé Kanadě i severní části USA, občas se k nám přidal i Edward. Potom v září jsme s Rose odjely asi na 50 km vzdálenou vysokou, bydlely jsme na koleji, společně na pokoji. První den učení, kdy k nám promlouvali profesoři, nám oznámili, že je tu možnost studia 4 roky místo 5, že se ten jeden rok vloží do těch 4. To mě zaujalo, a tak jsem překecávala Rose, aby do toho šla se mnou. Trochu jsem jí i vyhecovala, tvrdila jsem jí, že je jinak ořezovátko a ne upírka, a tak svolila a ještě asi s dvěma studenty jsme se do toho 4 letého studia přihlásili. Tak začaly naše čtyři roky veselí. Skamarádily jsme se s pár lidma, občas zašly na párty, ale nikdy jsme s klukama nezašli až do postele. Opravdu, po čtyřech letech jsme dospěly k diplomu z architektury. Když nám předávali diplomy, opět tu byla celá naše rodina. Ale když jsme se s Rose otočily a hledaly ji, spatřila jsem akorát Esméiny záda mizící ze dveří.
"Jsou venku." drbla jsem do Rosalie a rozeběhla se směrem, kde jsem viděla mizet Esme.
Rose běžela za mnou, a když jsme vyběhly ven, chytil mě do náruče Edward, Rose zase Emmett.
"Gratuluju Af." smál se Edward.
"Díky Edwarde." smála jsem se i já.
Potom nám všichni gratulovali a šli jsme na kolej. Jelikož byl večer, rodina si pronajala pokoje v hotelu a rozhodli jsme se tu přes noc zdržet, zalovit si tu. Rozeběhli jsme se každý svým směrem. Tady u školy byly velmi rozlehlé lesy, tak jsem běžela docela daleko. Už byla skoro tma, spatřila jsem pumu schovanou v křoví.
Přikrčila jsem se u stromu, trochu popošla dozadu a rozeběhla se za pumou, ale zničehonic mě někdo srazil z levé strany.
"Ty idiote!" zavrčela jsem vztekle.
"Copak, zlobíš se?" řekl provokativně neznámý.
A já myslela, že si Emmett dělá srandu.
"Ty magore, zkazil si mi lov." prskla jsem.
"Ale jdi ty." usmíval se.
"Aby si nedostal pěstí." odpověděla jsem naštvaně. "Co si vůbec myslíš, že si dělal?" vstala jsem a oprašovala se od hlíny.
"Chceš říct, že by si mě dokázala zmlátit, jo?" rozesmál se a vstal taky.
"Nemysli si, nejsem zase tak slabá." odpověděla jsem mu a vrhla se po něm.
Stačil se uhnout a chytil mi jednu ruku, za kterou si mě přitáhl k sobě. Chtěl mě obejmout tou druhou rukou, ale protočila jsem se a vytrhla se mu. Rozeběhl se proti mě, já proti němu a on mě chytil za ruce. Nohou jsem podkopla tu jeho a on se svalil na zem, jenže jak mě držel, strhl mě sebou.
"Pereš se jak holka." řekla jsem mu.
"Já holky nemlátím." mrkl na mě. "Proto jsem nebojoval tak urputně."
"Jenže si neřekl, který holky." podotkla jsem a jednu nohu jsem přesunula k jeho rozkroku.
"O co se to pokoušíš?" zpozoroval můj manévr.
"Opatření, kdyby ses o něco pokoušel. Ještě jsem ti neodpustila tu mojí zkaženou večeři." usmála jsem se na něj ironicky.
"Tak promiň." omluvil se a přetočil nás, takže jsem ležela na zemi já.
Pořád mi držel ruce a dívali jsme se vzájemně tomu druhému do očí. On měl oči rudé, takže zabíjel lidi, což se mi moc nelíbilo. Nějaká síla nás k sobě přitahovala, skláněl se k mým rtům a začal mě líbat. Chtěla jsem mu odporovat, ale zalíbilo se mi to a líbání jsem mu vřele oplácela.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se mě zničeho nic.
"Afrodité." odpověděla jsem. "A ty?"
"Kellan." usmál se a znovu jsme se vnořili do vášnivých polibků na zemi.
Pustil mi ruce a já mu je zapletla do vlasů. Jednou rukou mi začal vyhrnovat tričko, které mi nakonec roztrhl uprostřed a svlékl ho ze mě.
"Hej, v čem půjdu zpátky?" rozesmála jsem se, ale dál ho líbala.
"Klidně ti dám svoje tričko." oznámil mi a já mu vysvlékla to jeho a zamířila rukou dolů k poklopci a rozepnula ho.
Kellan mi sundal sukni i boty, já jemu kalhoty, takže jsme byli jen ve spodním prádle. Ještě mi sundal podprsenku a odhodil ji pryč. začal mě rukama laskat na prsou. Pořád jsme se líbali, sundala jsem mu slipy a on mně kalhotky, takže jsme leželi oba zcela nazí. Kellan si mě začal prohlížet. Usmála jsem se na něj a přetočila se nad něj. Chytl mě za boky a nasadil si mě na svůj penis. Líbal mě na rty a přesunul se mi na krk a ušní lalůček. Prsty jsem mu přejížděla po pažích a zádech. Milovali jsme se dosta vášnivě, váleli jsme sudy po mýtince. Šeptali jsme vzájemně svoje jména. Po chvíli jsme oba dva dosáhli orgasmu. Položil mě na zem a lehl si vedle mě. Chvíli jsme se na sebe dívali, pak jsem se zvedla a začala shánět svoje spodní prádlo a sukni a oblékla se, kromě trička.
"Kellane, co to tričko?" dala jsem si ruce v bok.
"Takhle ti to sluší mnohem víc, ale když to musí být." vzal si tričko do ruky. "Chytej, Afrodité." hodil po mně tričko.
"Dík svalovče." usmála jsem se na něj.
Oblékla jsem si ho a na boku trička udělala uzel, aby mi tričko nebylo příliš velké.
"No nic, mizím, měj se krásně a sbohem." rozloučila jsem se a chtěla se rozběhnout.
"Počkej, pojď ke mně." zastavil mě a já poslechla.
"Co by si rád?" zeptala jsem se a klekla si k němu na zem.
"Dej mi poslední polibek, krásná Afrodité." škemral na mě.
"Že si to ty." pohladila jsem ho po tváři, sklonila se k jeho rtům a naposled něžně políbila. "Sbohem." dala jsem mu ještě pusu na čelo, vyskočila na nohy a rozběhla se od něj pryč, zpátky do reality a na kolej.
tak to sem vážně zvědavá jak to bude snášet její rodinka:)Emmett bude mít nějaký keci ale úžasná povídka :) těším se na další a to už se s Kellanem vůbec neuvidí?ale úžasná